Re: VlastivědaJo, Václave, mladost - radost! Na Želivku jsem jezdil se všemi svými láskami. Ubytovali jsme se na Kocandě, dostali klíč a začal Život. Pro topivo na hnízdečko lásky se šlo do kláštera, když nahrabal kotelník, (kvůli zvuku) nahrabali jsme taky. Hoj, ten žár z kamínek naplněných koksem, hoj ta dvířka následně žárem zapečená! Jak ochotně se vyhrnovala košilka teplem z koksáčků tak náhle zbytečná! A loď co by formální odůvodnění toho všeho napůl zasněžená na dvoře spočívala... I uplynula etapa vodáckých lásek a na Kocandu jsem zavítal s legální chotí. Ten strach, aby vrchní nekomentoval "a zase jste zde s jinou, ale ta vám sluší pane". Jo, dnes už je to promlčené. Bohudík - anebo bohužel? Na nedělní splutí Želivky na mne tlačí moje žena s mojí pětadvacetiletou dcerou.  |