Já se ze zájezdu na chorvatské řeky včetně Korany vrátil před hodinou a přidám pár komentářů.
Kaskáda ve Slunji se dá za malého stavu splout či skutálet vždycky, jeli jsme to už dvakrát a splula to i děcka školou povinná.
Skoků na Koraně je víc než padesát, v první třetině jsou malé a hustě za sebou, při nedostatku vody (letos) mi to dělalo nervy, že zatmíme. Z kaňonu totiž není cesta. Pak se ale řeka zúží a prohloubí, stupně zvýší a některé jsou vysoké fakt hodně. Jako na Mrežnici i zde platí, že posledních 5 km už by člověk neustálé prodlužování řeky oželel.
Tempo na Koraně je pomalé, než se najde splavné místo, než se najede a než se počká na poslední loď, a mezi stupni je víceméně stojatá voda.
Přilba a vesta je samozřejmostí, bez ní ani ránu. Já se prásknul na skalnatém dvoumetrovém stupni na Zrmanji, což je vyhlídková řeka v pořadí, obličejem přímo na skálu pod vodou, takže krve bylo habaděj a nebýt přílby, která chránila hlavu, a vesty, která mne nesla než jsem se probral a udělal základní inventuru, by to bylo o moc horší.
Co se týče kempů se na Koranu často přijíždí z Mrežnice, kde donedávna fungoval kemp Robinson v Primišlje. Už je využíván jinak a veřejnosti nepřístupný. Spát se dá na louce před mostem, pokud je vás tolik, že si na vás netroufne týpek v mercedesu pořvávající, že je to jeho země. My tam spali dvě noci.