Imho Ždírecký vodočet je jetý, koukal jsem na Úslavu ráno cestou do práce pod Doubravkou a těch 8 m3 okometricky sedí

Ahoj, všimla sis správně, hlášení vodoměrné stanice ve Ždírci jsou po povodních evidentně nadhodnocená. K měření se používají většinou automaty, které měří tlak vody, z toho se odvozuje výška hladiny a přes křivku se odvozuje průtok. V daném případě buď porucha, nebo se čidlo nějakou manipulací dostalo hlouběji, nebo nějaká změna průtočného profilu toku (třeba zátaras větvemi). Pokud to jde, je dobré průtoky kontrolovat srovnáním s dalšími stanicemi nad i pod .

Ahoj Slávko,
když je v mapě na webu ČHMÚ (HPPS) černý trojúhelník, najdeš k tomu po rozkliku popisek technické závady, např. oprava vodočtu, práce v korytě, apod.
Na LG Ždírec nyní stojí psáno: "Padlé stromy v korytě vodního toku, vzdutí hladiny".
Stejně tak má (delší dobu) LG Plzeň Bílá Hora napsáno: "Měření je ovlivněno stavebními pracemi".

Jel jsem Úslavu 4/VII ze Dvorce a před středním pilířem mostu ve Šťáhlavech (ř.km 19,7) ležel velký kmen ovlivňující měření (LG je na zadní straně mostu). Ohlásil jsem to na povodí a podle fotek z novin soudím, že ho už správce komunikace odstranil. Kdyžtak napiš stav. Krom měření totiž potenciálně ohrožoval statiku mostu.
Jez Smeredov byl zarubaný jak ta cesta k mojej milej a od té doby byly další dva nebo tři SPA. Klády a kmeny ležely i na mnoha dalších jezech. Padaly podmáčené vrby a jasany.
Asi nejnebezpečnější ale byla velká vrba napříč celou šířkou koryta kolem 8. km nad koterovskou lávkou. Je to v ostře zatáčejícím pravotočivém meandru a protože koryto je tam zregulované (záhozy na vnějších obloucích), tak má proud velmi silný tah i u vnitřního břehu. Pod 27. km byla obrovská rozložitá vrba napříč celým korytem (ale jde o rovný a přehledný úsek, nutno obejít vpravo). Velký špunt byl kousek nad žel. mostem Dvorec (53,6 km).
A ve Zdemyslicích (32,5 km) byla pošramocená velmi nízká lávka (vlevo zůstal vyšší profil na průjezd) a opravují Šťáhlavický most (23,7 km)!

Takže pozor, zvlášť jestli pojedeš sama.
Dan

Zrovinka jsem se chtěl zeptat, jestli někdo nejel po těch několika naděleních, co tam za poslední měsíc byla a jak to vypadá v korytě.
Neví někdo jak aktualne vypadá úsek Nezvestice - Koterov?

Ahoj Dane,
Úslavu jsme s manželem sjeli 6.-7.7., to ještě byly vodočty v pořádku. Byla jsem mile překvapena, že neobjetelných překážek tam bylo minimum, až na tu lávku ve Zdemyslicích, jednu rozložitou vrbu za Nezvěsticemi, jeden hladký kmen přes celé vzdutí před nevím už jakým jezem a většinu jezů (toho času nesjízdných) jsme vystupovat z lodi nemuseli. Ale mám ve zvyku se pak ještě pár dní na sjetou řeku dívat a divila jsem se, že střední úsek je stále na povodňovém stupni. Po našem splutí tam zase hodně pršelo, tak se tam situace určitě zase změnila. Říkala jsem si, jestli tam někde není nějaký odlehčovací přepad jinam.

Slávko, zrovínka teďkonc to tam buď prořezávají nebo špunt povolil. Okometricky to vzdouvalo o 70 cm při MV. Tak uvidíme, kam až to spadne a jestli to nebude při další vlně vzdouvat zas.
Jinak 'kladiny' jsem míjel dvě, první podjetelnou kousek nad mostem Starý Plzenec (asi 16.km) a druhou přešoupnutelnou na dohled nad lávkou Koterov (10,3km).
Ale když píšeš 6-7/VII ... tak proč byly jezy "tč. nesjízdné"? To Vám teklo o tolik méně vody nebo už tak malý pokles nechal spádové desky na suchu? Já míjel Ždírec večer 4/VII při 72/4,07 a Koterov dopoledne 5/VII při 61/12,8 (cm/m3.s-1) a upřímně řečeno jsem se na soutoku u sv. Jiří pro pořádek podíval, esli nemám nahnědlý trenýrky ... pod Blovicemi mě po půlnoci promáchla taková průtrž, že jsem do rána s obavou poslouchal tichnoucí šplouchání vln. Povodí je/bylo totiž nasycené a jak je půda podmáčená a mechy na vrbách nacuclý, tak stačí málo a buď se vyvrací nebo lámou. Tomu druhýmu člověk uhnout nestačí, proto jsem se držel bezpečně prostředka koryta a u podivně vykloněných jedinců byl hotov k prudkému záběru.
Dan
P.S. Kladinu = hladký viditelný kmen vhodný jedno-až-osmi nohým suchozemcům pro přecházení mezi břehy, beru naopak jako gymnastické zpestření. Pokud nerozmačkám moc šneků nebo na sebe nesetřesu pytel mravenců deroucích se v dlouhé frontě na druhou stranu, tak žádnou škodu nenadělám, ani neutrpím. Naopak je to vítaná příležitost protáhnout si šlachy podkolenní (výdech a hluboký předklon mezi kolena) nebo záda v bedrech (pozor, Dane, na plotýnky), popř. promyslet co zbytečného ještě vozím 😀

Jeli jsme natěžko a sami dost vážíme, takže s plně naloženou Pálavou jsme už dost drhli. Pár jezů jsme sklouzli, ale moc toho nebylo. Na přesný stav se můžeš kouknout ke mně do zápisníku.

Slávko,
po nahlédnutí do tvého deníku (už jsem se to od kolegy naučil) mohu jen s bledou závistí na omluvu dodat: uctivá poklona, milostivá paní!

K průtoku: vy jste jeli Koterov při 6, zatímco já při 12 m3/s. Proto ten rozdíl na jezech. A máš velkou pravdu, že těch lávek v kilometráži neuvedených a fungl nových je tam dost a stejně tak řídký je soupis stupňů (hlavně v Plzni, já jich napočítal 7).

Dan

... šťastná to žena 😀

A ještě k té kladině: pokud se dá pod kladinou procpat, ani to nezmiňuju. Potíž nastane tehdy, když je kladina kousek nad vodou, ale loď, natož s dvěma barely nastojato, pod ní neprocpeme. Pak nastává trochu vyšší prvek gymnastické akrobacie: přistát u kmene a nepřevrátit se, na kmen z lodi vylézt, každý na jednu stranu, loď natočit mezi nás kolmo ke kmeni a pomaloučku přetahovat přes kmen i s nákladem a přitom neztratit rovnováhu, když se není čeho chytnout. A pak zas do lodi nasednout a odplout 😀 Tohle jsme použili i na té zmiňované kladině na Úslavě.