My letos jeli s 3ma mistnima cernohorcema ze svaziste zrejme do zminovanych Radovan Luka, cca 25Km. Misni maji zrejme na poplatcich velke slevy, protoze od nas guide naseho raftu vybral 110€ za 2osoby, s tim ze nas pak jeste s manzelkou hostili u sebe v kempu MOST, kde jsme dostali jidla tak za15€ a jeste nas zavezl svou rozpadajici se dodavkou kam sme potrebovali.
cca 1-2Km za svazistem doporucuju zastavit, a vydas se pesky par desitek metru proti proudu levostraneho pritoku, je tam pekny vodopad a vyverani velkeho mnozstvi vody z pod skaly.

PS: Pivo s jelenem se jmenuje skutecne Jelen😀

Diky za skvelyy popis...
Vloni jsme dali bosenskou Unu,ta byla uzasna!No a navic bez jakyhkoliv poplatku 😀
jose

Ahoj,

podle našich zkušeností z místa se platí každý sjezd a každý bivak. Nevím, je-li možno sjednat dobu táboření v kaňonu na delší dobu, na to se nás nikdo neptal. Asi by to byla otázka dohody s rangery při odjezdu nebo ještě možná na místě bivaku. Bivak je povolen na místě zvaném Radovan Luka, cestou jsme před tímto místem viděli vlevo ještě jedno tábořiště, ale nevím, jak moc je použitelné. Každopádně na Radovan Luka je to z místa startu z tzv. „splaviště“ ( cca 2 km nad mostem pri Tare ) asi 20-25 km, což je při rychlosti řeky brnkačka, teče to a není tam nic zvlášť nebezpečného, lehce divočejší úsek začíná u mostu. Na R.Luka sídlí ranger, občas se dá něco i koupit, ale není to obchodník, celá jeho zásoba piva ( za 1,5 E ) byla 13 plechovek.
Poplatky za foťák, kameru jsme neplatili, ale spíš proto, že nám je odpustili. Legálně jsem je hlásil, ale mávli rukou, jinak podle dostupných informací se za to platí. Nám to možná odpustili a také byli levní ( vyšlo nás to v přepočtu na jednoho na 40 E ), možná proto, že jsme měli sraz s rangery na splavišti předjednaný přes místního borce Šamšala Minu, který má v Žabljaku kemp Mlinsky potok.
Na bosenské straně jsou blízko sebe kempy ( jeden vpravo, tam jsme byli ) a kousek od něj vlevo, asi 14 km před cílem ve Stepan Polje a tam lze, podle mě, tábořit jak chceš dlouho. Měli tam i malé chatky, byl tam bufet, brali Eura nebo ty jejich bosenské marky, Nikšičko pivo a pivo s jelenem ( pracovní název podle etikety ) se dali pít, cena asi 1 E.
Ve Stepan Polje tábořiště není, ale vím, že je nějaká základna, teď nevím jak moc daleko, ještě níž po řece, potkali jsme jednu komerčku, která to tam vlastnila.

Morača: žádné poplatky, na kempu v Morače chtěl asi 5 E za stan. Má tam i 4 dvoulůžkové chatky, za tu chtěl 25 E na den, jednu jsme jako parta najali, kvůli záchodu a vodě. Ostatní si dělali srandu, že se tam bydlí v přístavku k záchodu. Kemp je na jedné ze spodních teras řeky, nahoře u silnice, hned u cedule Morača, má ten samý majitel hospodu, dá se s ním dohodnout i to, že udělá něco k jídlu, cena byla víc než slušná. Chcete-li víc piva, je dobré říct mu to předem, málem omdlel, když jsme si na večer po návratu z řeky zamlouvali 100 piv, ale zajistil, snažil se.
Na Morače si každopádně okoukněte místo nástupu a hlavně místo výstupu, je tam riziko, že když to přejedeš, tak můžeš jet x kilometrů, než se zase nikde chytneš, protože přístupy do kaňonu jsou špatné. My jsme končili na kraji Bioče u soutoku s levostranným přítokem – při nejhorším se dá zajet do tohoto přítoku, přebrodit a na druhé straně jsme měli zaměřenou ani ne kozí, spíš myší stezku, kterou se dalo vydřít lodě k silnici. Když se chytneš napravo před peřejí před soutokem, taky je tam podobná stezka. Na kraji Bioče nám také místní říkali, že není námitek proti táboření, nám se tam moc nelíbilo, bylo to moc u silnice.
Pokud se chceš podívat na fotky a i nějaké kecy k této naší akci, jukni na www.inagy.eu, tam to je vyvěšené.


Pokud tam pojedete, přeji za naší partu hezkou vodu i počasí.
Zbyněk

Ahoj.
Rad bych se te zeptal zda se plati sjeti Tary za kazdou jizdu-pokud tam chces travit treba vikend a sjet to vickrat...Jak je to ve skutecnosti s dalsimi polatky(fotak,stan atd.)
A take zda se je naky poplatek za Moracu.
Diky,Jose.

Na Taře se dá kempovat přímo u mostu na louce -turecké WC 1 ks+ kohoutek s vodou 1 ks- majitelem je Slavko a má nás rád. Kilometráž natahujou, ale dá se to sjet za jeden den, nemusí se sebou tahat bagáž. Vyjíždšli jsme v 9 a končili v 17 s několika přestávkama, je se tam na co koukat. Jeli jsme ještě Lim, hezký ale neskutečný bordel.

Ahoj, letos v květnu (2007) jsme projeli některé řeky na Balkáně, m. j. i Moraču a Taru v Černé Hoře, někoho by mohlo zajímat pár aktuálních informací.
Morača: vzhledem k charakteru slepencového kaňonu se obtížně hledají místa k nástupu a výstupu, problematické je i táboření "na divoko". V oblasti je snad jediný kemp a to přímo na začátku obce Morača, jedete-li od Bioče, je to vpravo, je tam hospůdka, majitel je zároveň majitelem kempu, tel.: +38169072862, e.m: kampsvetigoramoraca@yahoo.co.uk.
Jste-li příznivci WW IV-V lze dobře nasednout u kempu, stačí-li vám WW III, dalo se dobře nasednou ve vsi Demirovac v místě těžby štěrku. Na trase jsou dvě neprůjezdná místa, obě se nám podařilo přenést vlevo po myších stezkách, přenášení je obtížné, ale jde to. Vylézt se dá na začátku Bioče, poznávací znamení je most se železným obloukem, za ním asi 300 m před peřejí vpravo nebo zajet do levostranného přítoku, přebrodit jej a na jeho levém břehu najít opět myší stezku.
Tara: mimo Žabljak se obtížně hledá možnost táboření v n. p. Durmitor. Užitečným kontaktem je kemp Mlinski potok, jehož provozovatel se jmenuje Šamšal Mina ( opravdu! ), má telefon +38169497625, e.m mlinskipotok@yahoo.com. Nám půjčil celý barák za 5 E na člověka, Čechy má rád a z nich nejvíc blondýnky.
Aktuální mimosezonní cena za průjezd Tarou byla 40 E na člověka, jinak potvrzujeme informaci uvedenou v klilometráži, že cena asi závisí od momentální nálady rangera, který poplatek vybírá. V místě se vyskytují komerční cestovky nabízející průjezd kaňonem od cca 90 E, nevěřte jejich kilometrážím, natahují řeku asi o 60%. Na bivak u Radovan Luka je to cca 25, od bivaku do Stepan Polje asi 40, dá se se to ujet v pohodě ( jeli jsme za středního stavu ). Asi 14 km před cílem vpravo je kemp s fugujícím občerstvením, kousek za kempem začínají pěkné peřeje, připomínalo mi to zblázněnou čeňkárnu ovšem několik kilometrů dlouhou, ale za peřejí je vždycky kus klidnějšího místa na nabrání sil. Pozor - končí se v meziprostoru mezi černohorskou a bosenskou celnicí, bosňáci dělali problémy, po našem řidiči autobusu stále chtěli jakýsi putěvnyj list, což se nakonec vyřídilo zapsáním seznamu s čísly pasů do jízdních dokladů autobusu. Při výjezdu z Bosny zase chtěli doklad, že jsme se někde na trase policejně přihlásili, ale za bakšiš na něj zapomněli.
Pojede-li do těchto končin, přeji za naši partu pěknou vodu a hezké počasí. Zbyněk