Někdy před mnoha lety byly řeky, které se nedoporučovalo sjíždět. Tedy řeky u nás doma…
Reklama
Když už jsme se dostali někam dál, tak už jsme stejně řeku jeli, i když nebyla zrovna s průzračnou, tyrkysovou vodou. Tak byl sjet třeba Jiul (uhelná řeka) v Rumunsku se čtyřkovými černými peřejemi, chemickou Mestu, také s černou páchnoucí vodou nebo Ardu (betonovou řeku, protékající vápenkou) v Bulharsku. Znečištěné řeky byly i u nás. Kamarád mi odmítl jet Ploučnici, nepojede prý radioaktivní řeku, na Lužickou Nisu nejezdíme, tvrdili kluci z Jablonce, máme to kousek na Jizeru. O Bílině se vůbec nemluvilo. Jen někdy v šedesátých letech koloval popěvek:
Okolo Mostu vodička teče,
kdo si k ní přičuchne, chytaj ho křeče.
Ona neteče, ona spíš smrdí,
proto jsou mostečtí na ni tak hrdí.
Od toho smradu zčernala celá,
proto ji mostečtí nazvali Bělá.
Bílina (Běla, Bělá, Biela) byla snad nejvíce znásilněnou řekou u nás. Důlní činnost v jejím okolí byla započata již ve středověku a postupně sílila. Někdy v druhé polovině devatenáctého století ještě tekla téměř svým původním korytem, ale jen do té doby, než se zjistilo, že je všude spousta uhlí.
Historická mapa z tzv. 3. vojenského mapování (Geoportál CUZK)
Již za tzv. První republiky se těžba rozrůstala krajinou. Bohužel se mi nepodařilo (časově) prozkoumat všechny archivní materiály, ale s podivem jsem zjistil, že je velice málo obrazového materiálu. Podařilo se mi vyhledat jen fotografii řeky před Mostem.
Bělá u starého koupaliště Most – Josef Sudek
V padesátých až sedmdesátých letech minulého století pak dochází v souvislosti s rozvojem důlní činnosti (doly ČSA či Jan Šverma) k velkým úpravám okolí i koryta řeky. Vzniká mimo jiné vodní nádrž Dřínov, kterou napájí Běla, ta však je v roce 1981 zrušena, protože i pod ní je uhlí. Dochází k přeložkám několika potoků a také je vystavěn tzv. Ervěnický koridor, jehož součástí je zatrubnění řeky Bíliny, které zatím trvá dodnes.
Původní a současný tok
Na současné mapě (z mapy.com) je zakreslena červeně trasa Bíliny před rokem 1900 a zeleně současný tok, který vede v úseku koridoru rourami. Zatrubnění začíná pod vodní nádrží Újezd, kde do toku ústí i Podkrušnohorský přivaděč a končí malou vodní elektrárnou před areálem Sev.en. Dál pokračuje již po povrchu.
Foto ze stavby
Vtokový objekt pod vodní nádrží Újezd
Pod elektrárnou a koncem zatrubnění
Plán revitalizace
Nyní svitla naděje, těžba byla ukončena a celý úsek bude revitalizován. Výše je náhled na budoucí koryto vodního toku Bíliny na Ervěnickém koridoru, který povede ve stejně trase jako je nyní potrubí. Ze stávající délky 3 km zatrubněného vodního tok, se řeka vrátí do otevřeného meadrovitého koryta s tůněmi o délce cca 5 km.
Plán revitalizace
V dnešní době je složité si něco slibovat, ale zřejmě návrat říčního koryta Bíliny by nás mohl čekat již v roce 2027, do roku 2028 pak určitě. Vlastně vzniká nová řeka, kterou nikdo nejel. Bude se jednat o prvosjezd?
Mapové podklady z mapy. com a Geoportálu CZUK, mapky a základní info k revitalizaci laskavě dodalo Povodní Ohře.
Vojta Jančar
Jan Vondraš (zpracování map)