Já jsem ve svých příspěvcích zřetelně napsal, že mé postřehy a zkušenosti jsou subjektivní. A mnohé, takže je lze do určité míry zobecnit.
Diskuze se dostala do zajímavých míst a protože mne baví diskutovat, posílám pár returnů:
Pokud mne víc baví hledat to, co je pozitivní, ještě neznamená, že je musím vždy nacházet. Ba můžu je i nenacházet. Anebo je mohu chtít vidět tam, kde není.
Představa jistě ovlivňuje budoucí vnímání zkušenosti, záleží ale na tom, jaká to představa je (může být odlišná budoucím závěrům). Nemusí být také žádná. Do mnoha akcí (nejen na vodě) jdu bez přestav.
Objektivní realita není mýtus, ale objektivní realita. Jistěže ji vnímáme subjektivně podle našeho smyslového, rozumového, kulturního a mnoha dalších vybavení, to ale neznamená, že sama o sobě není. Mýtem se stává jen v náboženství anebo ideologii, věda a filozofie realitu jako mýtus nepojímají.
Dle jakého kritéria vedeš pomyslné hranice mezi západem a východem? Kultura, náboženství, dějiny, geopolitika, "národní povaha" - ?
Kdo co způsobil nechápu. Každý národ má v historii i současnosti temná místa a postavy, která se vytahují nebo tutlají, když se hodí.
Každopádně dík za připomínky a názory!
