Tak když už jsme v tažení proti tomu odpornému Západu, tak já se s dovolením nepřidám, protože mám odtud vesměs pozitivní zážitky a zkušenosti, stejně jako odkudkoli jinud
. Možná to je tím, že to mám podobně jako Eki, totiž taky mě víc baví hledat a nacházet to, co nás spojuje
.
Rozhodně velmi platí, i co psal Poustva, tedy že představa (naučená, slyšená, zděděná) významně ovlivňuje a formuje budoucí reálnou zkušenost.
Místní způsoby jsou mi někde bližší, jinde méně, to říká hodně o mně samém a je moje svobodná volba jet tam, kde je mi dobře.
Vnímám, že něco jako objektivní realita je mýtus. Nic takového neexistuje. Ještě větší paradox je termín objektivní vnímání
.
Mimochodem, když se podívám na Evropu, tak pomyslná hranice východ/západ běží někde přes Pobaltí, Bělorusko, Ukrajinu a Rumunsko. A kdo způsobil, že někteří ze současného pomyslného Západu nás vnímají jako ty z Východu, přestože jsme na západě stejně jako třeba Rakousko, asi většina z nás chápe
.