No jo, on samotný Bolevecký potok není žádný veletok, a rybníků je na něm před tímto velkým ještě několik dalších, a letní přítok prostě není schopen vykompenzovat ani odpar, natož aby něco odtékalo dál do řeky. Místo toho si z řeky vodu ukradnou .
Prostě každý (po)tok zvládne kompenzovat odpar jen určité vodní plochy, a takhle to dopadne, když se to přepálí.
U nás na horním Kačáku je to podobný - mezi Řevničovem a Lodenicí je 7 rybníků na cca 8 km délky toku. V létě je pod nimi voda jen zřídka, po vydatných deštích, protože vodu z běžných dešťů pohltí žíznivé rybníky a dál nic nepouští, páč odpařují...
Další rybníky se staví, protože jsou na ně dotace, protože někdo tvrdí, že pomůžou udržet vodu v krajině. To je ale omyl. Sice pomůžou tomu, že z krajiny odteče méně vody, ale ta se pak vypaří, takže krajině moc nepomůže...

> vody, ale ta se pak vypaří, takže krajině moc nepomůže...

no, s tím "nepomůže" bych byl opatrnější ... jednak to vypařený znova spadne, a je nenulová šance, že po okolí, a jednak zvýšená vzdušná vlhkost taky není tak zcela negativní

mimochodem, víš o tom, že zlí jazykové tvrdí, že co postavili Dukovany, který tam chrlí tuny páry (+ přilehlé přehrady), tak se Mohelenský hadcový stepi daří o poznání líp?
(když budeš urputnej, tak se dá dohledat/doptat, tuším nějaká škola to měla, pozorování-sčítání havěti a kytiček snad už někdy od první republiky nebo ještě císaře pána?)

Ahoj, dělali jsem tu v hydroústavu na rybníky nějaký výzkum a pravdou bohužel je, že se ta vypařená voda v nějakých zvýšených srážkách nevrací . Co se vrací, tak je jen malá část, spíš ve formě rosy, která ale jak známo po ránu zmizí. Ale je to módní a oblíbený omyl, tak bych tu zas nerad narazil. Zmíněné elektrárny jako Dukovany a Temelín odpařují násobně více (v řádu kubíků na sekundu, tady jako tok ke splutí), ale Česku k významně vyšším srážkám taky nepomáhají.

no a kde teda končí? zásadně jen v mracích, co se vyprší někde nad mořem? - to asi ne ...

pokud to spadne třeba o 200 km vedle, tak to je z hlediska státu furt "po okolí" - i když uznávám, že z tohoto hlediska byl příklad s Mohelnem zavádějící, ale to je speciální případ, jak správně připomínáš, tam to jde po kubíkách (a nevím, jak je to tam konkrétně se srážkama, ale k nějaká změně mikroklimatu prostě došlo)

tož se nestyď a pověz, na co jste přišli?

No, to by bylo na dýl. Obecně je ta atmosféra proti ČR strašně veliká, narůstá dlouhodobá průměrná teplota, zvyšuje se výpar, do teplejšího vzduchu se vejde té vody víc atp. V letních měsících je výpar z volné hladiny vyšší, než průměrné úhrny srážek (mimo hory, kde je chladněji a víc prší). Takže ty vodní plochy se budou muset v průměru stále více něčím dotovat, nejedná se jen o rybníky, ale taky třeba o rekultivačně zatopené povrchové lomy na hnědé uhlí ap.

Díky, žes to doplnil "vyzkoumanými" daty a nejsou to jen má sledování a pocity...
No, nechci tvrdit takový to omletý, že příroda si to umí sama zařídit, ale větší vodní plochy (krom řek) jsou častěji ve vyšších nadmořských výškách, často původem jako ledovcová jezera či plesa (Alpy, Šumava, Tatry).
Volné vodní plochy v nižších polohách jsou z většiny vybudované člověkem. Ty vytvořené přírodou jsou spíš (za)kryté - lužní lesy, údolní nivy, a tam "se hospodaří" s vodou dle mě výrazně lépe.
To je ale na dlouhé klábosení...

Ahoj, to je dobrá zpráva. Dovolím si sem ještě zkopírovat jeden můj komentář k tomuto tématuv z loňského roku. Zejména bych chtěl vyzdvihnout krátkou úvahu a počty v prvních dvou odstavcích 😀
"Průměrný roční průtok Boleveckým potokem (napájí Bolevák) je 31 l/s. Z Boleváku mizí 1 m vody za 3 roky, to lze přepočítat na průměrný ztrátový "průtok" 5,6 l/s. Bilance je tedy taková, že ztrátá dělá 18 % napájení.
Zastavěnost povodí Boleváku je asi 20 % (všiměme si shody). Bolevák byl dobře postavený pro stav před zastavněním Severního předměstí. Dnes mu ale bohužel chybí přesně ta voda, která se odebere kanalizací na sídlišti.
Ideální náprava - vrátit dešťovou vodu ze sídliště do povodí - není zcela realizovatelná. Ale nepochybně stojí za to ji alespoň v rámci možností realizovat. Bude se to ale muset zkombinovat s dalšími opatřeními.
Napájení z Berounky vidím jako reálné, těch řádově 5 l/s není tolik. Čerpat podzemní vodu v povodí Boleváku mi přijde jako nelogické (přechodně se dosáhne zvýšení hladiny rybníka, ale celkově bude voda ze systému postupně nadále mizet).
Možná k zamyšlení by bylo i zmenšení plochy Boleváku. Pokud by se západní části rybníka "odepsaly", například ponecháním k zarostnutí rákosem nebo zavezením (