Bohužel, musím říci že řeka to BYLA krásná. Na břehu většinou louka, dnes je značná část břehů osázená, takže se tam drží vlhko, je tam víc stínu a stromy stojí shnilé nastojato, takže často padají do vody. Další věc je, že před jezy je velký nános bahna které nikdo neodstraňuje (u Tuklek se dalo kdysi před jezem krásně koupat. zkuste to dnes, jen záležitost pro otrlé milovníky bahenních koupelí). A navíc jezy samotné jsou v dezolátním stavu - ulolňující se kameny a tak dále. Bohužel, na té řece se doba dost podepsala a rozhodně nikoliv k lepšímu 😢.

Zrovna u Tuklek jsme se ve středu rochnili do sytosti- trošku bahýnka tam bylo, ale nečinilo větší problém v požitku. A řeka dolejc v lesích mi příjde krásná furt anžto mám rád takovou "malou českou Kanadu" s vysokými smrky a skálami na břehu, sem tam padlým kmenem v řece, volavkou na obloze a božím tichem....Tož by mě zajímalo, jaká byla Želivka dál, než ji zalila voda. Třeba se nějaký pamětník ještě najde, minimálně do konce šedesátých let se, myslím, mohla splouvat. Mimochodem - kostel na břehu Švihovské přehrady v bývalých Zahrádkách má též bezvadnou atmosféru, doporučuji k návštěvě.

Ale jo...já jsem u té řeky jen trochu častěji a tak pamatuji na doby, kdy jsem ji přebrodil ze břehu na břeh po písku. Dnes zapadnu u břehu po kolena do bláta a jak řeka vypadá, když je sucho a nejde voda a pruhy bláta lemují břeh... Nebo naopak, když se v těch lesíkách po větších deštích drží louže vody a v nich hnijí rostliny... Jako jasně, přijet 1-2x ročně za dobrého počasí a stavu vody tak to člověku asi nepřijde, ale mě stav ve kterém se Želivka nachází opravdu dost mrzí. Sliby Povodí o čištění, odbahnění a opravách jezů jsou takový evergreen - jen co budou peníze. Inu zásobárnu pitné vody máme a na zbytek defekuje pes.

Celou asi ne, ale jela jsem ji ze Želiva do Sázavy. Byla jsem tak malá, že si to už nepamatuju - seděla jsem na porcelánu. Zkusím zjistit nějakou informaci od mámy, resp. v tátových denících. Pokud něco zjistím, napíšu sem, ale nespíš nenajdu nic a zůstane to v propadlišti dějin. Ale muselo to být krásné...

Zkusím dát avízo tátovi, Petarovi, co už tu pár retro článků má, třeba něco napíše. Želivku 100% jel.

No, paráda! Pište, sežeňte fotky.... Na netu jsem nic nenašel ani o splutí ani o trampingu, který tady taky musel bujet (soudě podle chat, které mají evidentně trampský základ). Jen Vyčítal zpívá:"já znával jsem tě Želivko, když chodíval jsem na pivko .... " Mně se tahle řeka, resp. její fragmenty nečekaně dostala pod kůži (díky Kmocháčku!). Možná - určitě - byla ještě krásnější za starých časů, ale pořád mě čas od času moc baví plout pod zdmi Želivského kláštera či v lesích pod Tukleky.... O krásném úseku pod Sedlicemi ani nemluvě (třeba zase někdy bude dlouho pršet )....

je moc hezky i když jsem měl osobní prvosplutí teprve teď v srpnu v rámci OC rekvalifikačního kurzu. Ve snaze si OC začátky zdokumentovat jsem trochu točil, ale nevím, nevím, jestli jsem to nějak nepřeromantičtěl:
https://www.youtube.com/watch?v=NapXSLNwMBI
Vílu jsem ale nepotkal - ty jsou asi až pod Tuklekama

Takto vznikají mýty (znám z vyprávění): kolega Kmocháček se Žralokem kdysi překvapili při své plavbě po Želivce nahou koupající se ženskou, kterážto utrpěla lehký nervový otřes, když se na jindy zcela liduprázdné řece náhle objevila dvě - navíc ještě OC! - plavidla. Kmocháček tuto skutečnost v nějaké diskuzi na webu pojal specificky romantickým způsobem a označil dotyčnou za vílu. A příběh začal žít vlastním životem... I já - letos stejně jako jindy - když na Želivku vezu rodinu na naši tradiční plavbu, vyprávím báji o nahých říčních vílách, přičemž zájem o toto téma ze strany mých pomalu dorůstajících synů je rok od roku silnější. Bez ohledu na to, že je tam již nikdy nikdo - kromě výše zmíněných individuí - neviděl....

Kteréhosi roku tuším v lednu jsem se koupala někde mezi Želivem a Poříčím, leč žádná ócéčka okolo nejela. Naštěstí (pro jejich kapitány).

Jo tááák - víly hledat už pod Želivem, ale v lednu