Ahoj Václave
s Těmi pocity jsem na tom úplně stejně. Strašně mně kdysi překvapilo, že když jsem chtěl poprvé před lety skončit, takže jsem o tom přemýšlel stejně jako Ty, a tenkrát jsem si uvědomil , že vlastně končit nechci, že by mi to chybělo. O to víc jsem začal hledat svého nástupce, někoho kdo by prostě pokračoval a dal oddílu vizi, kam se za pár let dostat. Já jsem si svoje vlastně splnil, oddíl po faktickém rozpadu v roce 1990 funguje, máme fungující mládež, jezdíme busem a konečně děláme i celostátní akci.
Ale co dál? Zůstat na pozicích- to nám budou mladší utíkat.
Takže jedníná šance je, aby oddíl začali táhnout dnešní třicátníci. Předpokládám , že to táhnu poslední volební období, ale nevím , jestli najdu dost vůle a odvahy v sobě a říct , že končím.
Co se týká těch pozůstatků - tak dokud budeme schopni sehnat sponzory, a dokud budeme ochtoni to dělat v podstatě amatérsky, tak u toho chci zůstat, a jak jsem již kdysi psal, zkusit držet poplatky tak , aby hradily cca 50% skutečných nákladů.
A asi bych to v případě přechodu k čistě komerční záležitosti nějak nedokázal dělat, protože to by mi tolik nevonělo. Pokud to budu dělat já, a budu moct sehnat peníze od sponzorů, tak chci, aby na tom "vydělali" všichni-lidi tím , že to nezaplatí plně a náš oddíl tím, že nakonec mu z toho něco kápne do rozpočtu, a já tím, že se setkám se stejně praštěnými lidmi, a že třeba někdo jako Ty řekne anebo napíše to jednoduché díky. Asi jsem tak trošku vadnej
A vo tom to je.
Ešus