Zprávu o povodních 2024 jsem si přečetl. Obsahuje spousty zajímavých věcí a pohledů na tuto situaci. Nechci ji tu zevrubně rozebírat.
Její nestrannost a objektivita je však zklamáním. V seznamu spolupracujících společností najdeme ze zástupců ochrany přírody pouze státní Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Zato ve výčtu uvedených spolupracujících organizací nalezneme zástupce tzv. betonové lobby jako Vodní díla TBD, a.s. a Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.
Mmj. lobování za výstavbu N.Heřmínov je ve zprávě celý jeden bod z celkových jedenácti.
Mě principiálně udivuje, že přestože, když podle zprávy je systém nastaven správně, tak evidentně i u situací, které (jak příroda ukázala) mohou nastat v průběhu 30let opakovaně, systém v těchto situacích nefunguje. Nemohl mě nenapadnou starý bonmot: "Pokud problém nemá řešení v rámci stávajícího systému, nejedná se problém, ale o systémovou chybu".
Každopádně zpráva stojí za přečtení, je to místy opravdu zábavné... například perly:
- "Nízké počáteční nasycení půdy oddálilo nástup povodně a zejména v méně zasažených oblastech výrazně zmírnilo její průběh, a tudíž i následky. Výrazný vzestup hladin vodních toků začal až po vypadnutí 60–100 mm srážek. Potvrdilo se, že suchá půda dokáže pojmout značné množství vody, a výrazně zmenšuje riziko vzniku povodní." Pozn. ano, suchá půda dokáže pojmou více vody než vlhká, ale v dlouhodobějším horizontu než 24-36hod a při menších hodinových úhrnech srážek, jak naprosto přesně ukazují obr. znázorňující časový průběh srážek, vodních stavů a průtoků.
-"Protipovodňová ochrana je na základě dlouhodobého společenského konsenzu standardně projektována na návrhové průtoky odpovídající 20leté až 100leté vodě. Během mimořádných povodní v září 2024 však byly tyto návrhové hodnoty na mnoha místech výrazně překročeny, když kulminační průtoky dosahovaly úrovně 100leté až 500leté vody." Dokonce strana 247 uvádí: "Ačkoliv byla povodeň ze září 2024 z pohledu dosažených kulminačních průtoků extrémní (doba opakování v profilech horní Opavy Karlovice a Krnov na Opavě překročila dle zpracovatele tohoto posouzení 1000 let)" Pozn. přehrada N. Heřmínovy je projektována (r. 2004) právě na onu cca 100letou povodeň a proto je tak nutně potřeba? A k čemu bude v případě 500-1000letévody?
- Tab. 6.4.2 ukazuje v modelacích při existenci N. Heřmínov průtok v městě Opavě mezi 450-459m3 a koryto tamtéž je schopno pojmout pouze 388m3 Pozn. tyto čísla jsou po započtení rozlivů, nikdo však evidentně nepočítá s tím, že loňské rozlivy nad městem Opavou se odehrály především na území Polska a to s nemalými škodami. Viz obrázky ve zprávě. Nikdo z odborníků si nedal práci polská navrhovaná protiopatření zahrnout do modelací. Taky by bylo zajímavé vědět, zda a jak se bude na nákladech na N. Heřmínovy podílet polská strana, když dle povodňových map ochrání i jejich území.
- Ve zprávě se několikrát objevuje výraz "přírodě blízká opatření" ale v rámci objektivity jsou vždy v negativních konotacích. Viz např. str. 223 "V posledním desetiletí se začaly přírodě blízkým způsobem udržovat štěrkové lavice na řece Ostravici, které se neodstraňují zcela, ale pouze částečně, pro zachování stanovištních podmínek a biotopů, což na druhé straně znamená určité snížení kapacity složeného profilu." Pozn. To, že právě štěrkové lavice (obvykle v zákrutech) změnou rychlosti proudění v profilu dokáží různé naplaveniny odklonit na opačný břeh, kde se zachytávají a nedělají pak následně problémy vzpříčením pod mostovkami, zřejmě vodohospodáři od stolu nevidí... museli by se totiž někdy kolem řek projít.
- Příloha 12 Analýza resilience společnosti v kontextu povodní 2024 se zabývá zpracováním uceleného vyhodnocení reakce obyvatel v průběhu povodně. Dvě ze čtyř hlavních zjištění vzešlých z této analýzy jsou:
"Krajina je starosty/kami chápána nejen z environmentálního, ale i bezpečnostního hlediska. Její stav má zásadní vliv na snižovaní, nebo naopak zvyšování povodňových rizik"
"Instituce jejichž práce je vnímaná jako profesionální, ne politická, jsou v důvěře hodnoceny nejvýše."
Nejúsměvnější je, že právě tato analýza, která nabízí reálné zhodnocení dopadu povodní na společnost je součástí Zprávy o povodních, která naopak vyznívá jako festival úspěchů a dobrých zpráv.. a kromě výstavby N. Heřmínov z nevyplývá moc věcí, kterými je potřeba se zabývat, aby společnost v budoucnu lépe čelila takovým situacím.
O tom, když se dočtete, že buřiny a nálety vzniklé na vykácených holinách nemají příliš větší schopnost zadržení vody jako vzrostlý les, lze se jen smát. Asi si nikdo z odborníku neuvědomuje, že nejlepší obrana proti povodním je primárně zpomalení odtoku vody z krajiny do říčních koryt. A tuto schopnost má vzrostlý les s plochou listí a jehličí o několik řádů vyšší, pravděpodobně také řádově vyšší. 😀
Zkrátka, velmi poučné čtení. A protože jsme na vodáckém serveru, tak za pozornost vodáků využívající opavský cvičný kanál stojí věta ze strany 218: "Koncepčně se správce toku bude zabývat úvahami nad možností přestaveb Palhaneckého jezu a Městského jezu z pevných na pohyblivé konstrukce". Městským jezem je zde myšlen tzv. Vojenský splav na nějž je kanál navázán.